Světový šampionát parkinsoniků ve stolním tenise už od jeho přenesení do Evropy poutá pozornost našich nadšenců pro stolní tenis. A tak i letos vyrazilo osm hráčů po Berlíně, Pule a Welsu do Laška ve Slovinsku.
Zde je osm statečných – Eva Korbičková, Přemysl Kouřil, Václav Temr, Jaroslav Teťour, Zdislava Freund, Michal Danihelka, Milan Dufek a Libor Jaša.
Laško je menší město známé svým pivovarem, uprostřed města přímo u řeky jsme zabydleli velký, moderní hotel s krásným bazénovým centrem s příjemně teplou vodou.
Bylo potřeba opravdu hodně místa, vždyť účastníků každým rokem přibývá a letos jich bylo 460. Do haly, kde se hrálo, vozil hráče kyvadlový autobus.
Úroveň hráčů každým rokem stoupá, hlavně u německých, kterých je vždy přihlášeno asi dvě třetiny ze všech. A profesionální trénink je vidět i na hráčích z Japonska, tedy hráčkách, kterých přicestovalo šest.
O herním systému bude řeč dále, ten byl pro hráče velmi přehledný, rozpaky budilo snad jen mnohdy nepochopitelné přiřazení hráčů do tří výkonostních skupin. Tím byly ovlivněny i konečné výsledky hráčů, někdy nespravedlivě.
Ještě je třeba vysvětlit pojem “útěcha”, který se bude objevovat dále. Turnaj začíná hrou každý s každým v šestičlenných skupinách. První dva z každé skupiny postupují do hlavní soutěže, zbylí do “útěchy”. Od té chvíle se hrají tyto dva samostatné turnaje vedle sebe. Účelem je poskytnout hráčům co nejvíc příležitostí si zahrát mezi sebou.
Kolik bylo odehraných zápasů, to už asi nikde nenajdeme, tak jen počet předaných medailí, ten
je 54.
Poděkování patří firmě PS Brno za příspěvek na dopravu a Společnosti Parkinson, z. s. za pořízení reprezentačních triček. Startovné, ubytování a stravu si hráči hradili sami.
