Ozdravný pobyt v únoru? Nedávala jsem tomu velkou šanci.
Nakonec se nás sjelo 23 a přes nějaké zdravotní nehody jsme si pobyt užili.
Hvězdou v tomto směru jsem se neplánovaně stala já sama, když na mě padla jakási deprese, která se s přibývajícími dny zhoršovala. Pátý den jsem na to přišla. V krabičce léků na ráno chyběl agonista! Celých pět dní !Řeknu vám, jestli do tohoto stadia musí dojít každý parkinsonik, máme se na co těšit. Moje apatie dospěla do bodu, že kdybych měla ten moment umřít, bylo mi to jedno.
Vše se v dobré obrátilo, když jsem agonistu opět nasadila, během jednoho dne jsem se vrátila téměř do původního stavu.
Zdislava Freund
