EPDA Facebook

Novela zákona o sociálních službách po připomínkovém řízení

Vydáno: 12.2.2020, 18:46
Rubrika: Články, Odborné články | komentáře (0)

Novela zákona o sociálních službách po připomínkovém řízení

 

Vážení přátelé,
těsně před vánočními svátky poslalo MPSV ČR dlouho očekávanou novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, do vnějšího připomínkového řízení.
Tentokrát jsme obdrželi od členských organizací a dalších subjektů poměrně hodně připomínek. Chtěli bychom všem za jejich připomínky poděkovat.

Novela zákona o sociálních službách je zaměřena především na systémové změny v oblasti financování a dostupnosti sociálních služeb, protože se navrhuje stanovit garantovanou síť sociálních služeb, která bude z velké části financována prostřednictvím krajů, ale finanční prostředky budou krajům poskytnuty z MPSV ČR na garantovanou síť sociálních služeb. Tím by se měla zlepšit dostupnost sociálních služeb a vyrovnání spektra sociálních služeb mezi jednotlivými kraji. Fungování garantované sítě znamená, že MPSV ČR přebírá opět odpovědnost za kvalitu a dostupnost sociálních služeb, což považujeme za důležité.

Záměrem navrhované právní úpravy je, aby nabídka sociálních služeb byla pro občany dostatečně srozumitelná a umožnila vyhledávání takové pomoci a podpory, která bude odpovídat jejich skutečným potřebám a jejich nepříznivé sociální situaci.

Je zcela nezbytné, aby byl celý systém sociálních služeb stabilní a předvídatelný. To se nejvíce projevuje v oblasti financování sociálních služeb. Návrh upravuje řízené financování, které bude více vyvážené, vícezdrojové, spolehlivé a předvídatelné.

V oblasti příspěvku na péči se navrhuje zavedení valorizačního mechanismu. Navrhovaná úprava v oblasti příspěvku na péči nebude mít dopad ve vztahu k zákazu diskriminace, neboť podmínky nároku na příspěvek na péči se nemění a nadále jej mohou čerpat za stejných podmínek ti, kteří potřebují sociální služby.

Podstatnou součástí návrhu je zacílení na domácí i institucionální péči o osoby v terminálním stádiu, která je nyní poměrně preferovanou službou, což je samozřejmě v pořádku. MPSV ČR dále deklaruje, že návrh by měl rovněž zajistit existenci krizových lůžek pro osoby v ohrožení života a zdraví, které potřebují péči a není možné je zajistit pečující osobou v přirozeném prostředí.

Sociální komise NRZP ČR vypracovala celkem jedenáct stránek připomínek, které všechny považujeme za zásadní. Všechny i s odůvodněním najdete na odkaze: http://nrzp.cz/poradenstvi-sluzby/legislativa-pro-ozp/2168-prehled-navrhu-legislativnich-norem-pro-rok-2020.html
pod názvem „Zásadní připomínky NRZP ČR k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony“. Jedná se o celé spektrum připomínek, počínaje valorizací příspěvku na péči, kde navrhujeme, aby vláda musela valorizovat příspěvek po zvýšení cen o 5 %, přes novou definici rozdílů mezi osobní asistencí a pečovatelskou službou až po poskytování zdravotní péče v sociálních službách, odborné sociální poradenství, odlehčovací služby, registraci poskytovatelů sociálních služeb a další.

Nesouhlasíme se zařazením institutu změněné identity a na to navazujícího legálního použití krycích prostředků do zákona o sociálních službách, a to z následujících důvodů:

Institut skryté identity je nástrojem, jehož použití je platným právním řádem dovoleno pouze příslušníkům některých ozbrojených (bezpečnostních) složek státu, jako je Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a Celní správa. Účelem utajení jsou přitom trestně procesní a státně bezpečnostní hlediska v kumulaci s odůvodněnou potřebou ochrany života a zdraví nositele skryté identity (osob mu blízkých), případně ochrany jiných významných lidských práv a svobod takové osoby. Jedinou odchylku od této zásady, kdy účelem skryté identity nejsou trestně procesní ani státně bezpečnostní hlediska, představuje výjimečné použití tohoto institutu při výkonu kontrolních činností inspektorů ČOI.
Velmi důležitá je otázka financování tzv. garantované sítě sociálních služeb. Z předloženého návrhu není zřejmé, jakým způsobem bude finančně garantována síť sociálních služeb a jakým způsobem bude garantována rozvojová síť. Původní myšlenka byla, že ministerstvo bude financovat u garantovaných sítí mzdy a platy, včetně pojištění, a to podle normativů. Dále že kraje a obce se budou podílet určitým procentem na financování garantované sítě. Toto procento však není stanoveno. Vyjadřujeme zásadní pochybnosti o funkčnosti takového systému, kdy zákon jasně nedefinuje podíly jednotlivých subjektů.
Navrhujeme rozšířit spektrum odborných pracovníků v sociálních službách o další profese. Jako dalšího odborného pracovníka v sociálních službách navrhujeme nově vložit ergoterapeuta pracujícího v sociálních službách. Ergoterapeuti by měli využití v sociální rehabilitaci, neboť uvádějí člověka znovu do života. V současné právní úpravě je ergoterapeut zařazován pod pracovníky v sociálních službách. Toto povolání je vysoce odborné a jeho ohodnocení jako pracovníka v sociálních službách tomu neodpovídá.
Dále navrhujeme jako další odborné pracovníky v sociálních službách nově vložit tlumočníky českého znakového jazyka a přepisovatele češtiny pro neslyšící uživatele českého jazyka. V současné právní úpravě je tlumočník znakového jazyka a přepisovatel zařazován pod pracovníky v sociálních službách. Tomu naprosto neodpovídá obsah a náročnost vykonávané práce, především nutnost celoživotního jazykového a všeobecného vzdělávání, bez něhož není možné tlumočení kvalitně poskytovat. Této náročnosti neodpovídá ani ohodnocení práce při zařazení v kategorii pracovník v sociálních službách.
Již několik let je zpracována karta tlumočníka znakového jazyka a přepisovatele českého jazyka pro Národní soustavu povolání (NSP). Rovněž vznikla Vyšší odborná škola pro tlumočníky znakového jazyka v Hradci Králové, kdy v červnu 2019 přišli do praxe první absolventi. Je tedy třeba mít profesi tlumočníka znakového jazyka i přepisovatele legislativně ukotvenou.
Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní vypořádává připomínky od jednotlivých připomínkových míst. NRZP ČR uspěla s některými připomínkami, a to především s připomínkami ve věci osobní asistence, registrace poskytovatelů služeb s celostátní působností a další. Po vypořádání připomínek půjde návrh zákona do legislativní rady vlády a po té by jej měla projednat vláda. V návrhu novely zákona je však zásadní problém v tom, že je rozdílný pohled na způsob financování sociálních služeb. MPSV ČR prosazuje model, aby sociální služby byly garantovány ministerstvem a zároveň, aby ministerstvo bylo také garantem financování sociálních služeb. Ministerstvo financí naopak prosazuje model, aby prostředky na financování sociálních služeb byly krajům poskytnuty v rozpočtovém určení daní. To znamená, že by kraje dostaly finanční prostředky z podílu na výběru daní a tyto prostředky by nebyly nijak vázány. Tento model NRZP ČR nemůže akceptovat, protože dává plnou pravomoc o sítí a financování sociálních služeb krajům. Naše zkušenosti jsou takové, že tento model vede k tomu, že v každém kraji je rozdílná síť dostupnosti sociálních služeb, což není dobře.
Předpokládáme, že způsob financování sociálních služeb bude kritickým bodem v tom, jestli zákon o sociálních službách bude přijat nebo nebude. O dalším vývoji vás samozřejmě budeme informovat.


Přeji vám všechno dobré.
 
 
Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR